Autor Lhota Antonín

Antonín Lhota (2. ledna 1812 Kutná Hora – 10. září 1905 Volyně) byl český malíř a pedagog.

Antonín Lhota vystudoval pražskou akademii výtvarných umění. Jeho učiteli byli František Kristian Waldherr a František Xaver Kadlík. Po studijním pobytu v Mnichově a Vídni se r. 1844 vrátil do Prahy na akademii, kde deset let působil jako korektor. Poté uskutečnil další několikaletou cestu po Evropě (Itálie, Německo, Vídeň, účast na Mezinárodní výstavě v Paříži). Roku 1867 se stal profesorem akademie a po smrti Jana Swertse i jejím ředitelem (později rektorem). Učitelskou činnost vykonával do svých 75 let.

Hlavním tématem Lhotových obrazů je historie – světská i církevní, především česká. Na počátku 40. let 19. století byl společně s Hellichem a Javůrkem jedním ze zakladatelů české historické malby. K jeho významným dílům patří např. Uložení Krista do hrobu, Libušino vidění, Obrácení na víru pohanských Prušanů skrze Přemysla Otakara II., Václav IV. v žaláři, Smrt sv. Václava,Umírajíci Mikuláš Koperník , Kristina – královna švédská nebo Poslední soud ve Svatovítském chrámu. Ještě jako sedmdesátiletý maloval nástěnné obrazy v domě slepců na Malé Straně.

Vedle vlastních děl má Lhota velké zásluhy jako pedagog. Na AVU působil zhruba 30 let (1844 – 53 a 1867 – 87) a za tu dobu vychoval celou generaci umělců. K jeho žákům patřili Václav Brožík, František Ženíšek, Mikoláš Aleš, Emanuel Krescenc Liška, Bohumír Roubalík, Jakub Schikaneder, Maxmilián Pirner, Josef Václav Myslbek a další. Od roku 1872 byl rovněž zkušebním komisařem pro učitelské kandidaty ruční kresby na českých (a zčásti i moravských) středních školách