Autor Švabinský Max

✶ 17. 9. 1873 ✝ 10. 2. 1962 Narodil se 17. 9. 1873 v Kroměříži a zemřel 10. 2. 1962 v Praze. Malíř, rytec, kreslíř, grafik, profesor na akademii výtvarných umění v Praze, celým jménem Maxmilian Theodor Jan Švabinský. Dětství strávil v okolí Ostravy. V Kroměříži studoval německou reálku, potom přešel do Prahy na malířskou akademii do školy k Pirnerovi. Finančně ho podporoval hrabě Jaroslav Thun. Byl obdivován pro neobyčejnou kreslířskou zručnost a rozmanitost grafických technik. Na jeho portrétech se můžeme setkat s mnoha významnými osobnostmi jeho doby. Společně s Janem Preislerem, Antonínem Slavíčkem a Milošem Jiránkem patří ke generaci umělců, kteří položili základy našeho moderního výtvarného umění 20. století. Byl mimo jiné zakládajícím členem SČUG Hollar, členem SVU Mánes, kuratoria Moderní galerie, vídeňského spolku umělců Hagenbund a Société nationale des Beaux-Arts v Paříži. Dále byl doctor honoris causa Masarykovy university v Brně, rytířem Řádu čestné legie, profesorem C. k. Akademie umění v Praze, osmkrát jejím rektorem, doživotním čestným profesorem Akademie výtvarných umění v Praze, nositelem Řádu republiky (1958), akademikem-korespondentem Real Academia de Bellas Artes v Madridu a laureátem ceny italské vlády za kolekci leptů. V průběhu života se věnoval mnoha technikám, jako je olejomalba, perokresba, litografie, mozaika, akvarel, mezzotinta, lept, pastel, dřevoryt, návrhy na vitráž, kresba suchou jehlou, rudkou, černou křídou, tužkou, uhlem. Jeho umělecký rejstřík tvořily portréty, krajinomalba, ilustrace, erotické náměty, plakáty, exlibris, návrhy gobelínů, vitráží, poštovních známek a bankovek.